Želnava

Proč nocí chodíš
v mojí hlavě
když chtěl jsem zapomenout
na jedno léto na Želnavě
já byl jsem jako bloud
nacpanej látkou omamnou
co nese lásky jméno
a jen tak s taškou přes rameno
skládal jsem co dávno vymyšleno
básníky minulosti
ta láska v morku kostí mých
je jako sníh
od října do února
a stále na mne volá
studí a nocí budí
pálí a slzou oko kalí
a srdcem mlátí v žebroví
a kdo ví?
co ještě mi
v nebi i na zemi
dělá se zbytky těla
tohle jsi chtěla?....