Anotace: i tak to bývá...
Každý den oblékáš šaty
zvyklosti
a opakuješ své
pravdy
Každý den na sebe bereš
svou
identitu
a procházíš svou jistotu
která je celý tvůj
svět
Toužíš se jen držet
vydržet
nepustit se
Máš strach
prohlédnout
opustit
ten svůj
květ
namalovaný
Říkáš si
"teď"
Bojíš se opustit
svou vyšlapanou stezku
Pustit se
vše bude jiné
To vše chceš
jen nevíš
jak...
Každý den je jiný a přesto stejný... Líbí se mi Tvá báseň, má jistou obrazotvornost... je zamyšlenková a hloubavá. Dobře se mi četla. ST! za obsah a za to všecko, za ten pocit, jisté uvědomění si, za ohlédnutí, do daleké minulosti.
27.12.2009 10:31:00 | NikitaNikaT.
stereotypy, zvyky sú železnou košeľou, a dobre je to tam napísané
-st
16.12.2009 09:27:00 | Juraj Hrom