Sněhobílá
Sněhobílá
doznějí poslední kroky denní,
spát budu jak v hebounkých závějích
a dostaví se sladké snění ...
O dětství,
o bílých vánocích
a o uhelných prázdninách,
kdy vločky jak hebce jemný prach
zakryly všední šeď v ulicích ...
To už je dávno,
už nejsem malá,
i když bych si to tak ráda přála,
umět se očima dětskýma
zas na svět dívat, tak nevinná,
přání svá vyšeptat do křehkých vloček,
krást potají rozinky do vánoček ...
... a zatím mi zešedla moje hlava,
čas neúprosně našeptává
skutečnost, že se nezastaví.
Nedokáže mi ale vzít
schopnost a touhu,
jak dítě snít ...
... že hebounce bělostný jsem prach
co nasněžil v tichosti na Tvůj práh ...
Komentáře (15)
Komentujících (15)
Doporučit
Tiskmne se libi moc :))
21.12.2009 18:43:00 | stmivani.na.lepsi.casy
Krásná... ST.
18.12.2009 16:47:00 | Kapka
sladká po rozinkách a vzpomínkách st
17.12.2009 23:25:00 | zelená víla
Jemně Tvá slůvka napadala.
17.12.2009 22:38:00 | Psavec
Hebká báseň, stejně jako ten sníh, co jsem smetl ze svého prahu a šoupnul do mrazáku :o))
17.12.2009 21:58:00 | poustevník Jirka
nadýchaná...
17.12.2009 14:01:00 | enigman
To nejdůležitější ti zůstalo a navíc máš mnohem víc než jsi měla jako malá...Takže krásné Vánoce Jitko.
ST!
17.12.2009 13:27:00 | Mario de Janiero
sněhobílý tanec vloček..
na prahu co vyprahlý je?
jiskra ve dvou šelmích oček..
touha..láska..
stále žije..
ps: pozdravuje tě soudek s rumem..
(co to melu bernardýn..co to melu..já .o))
17.12.2009 13:13:00 | Bean
Jemňoučce nasněžená...ST
Krása krás.
17.12.2009 10:46:00 | Tanzania
Pěkná sněhobílá
..to já,rozinky jsem ráda neměla
a jako holka malá,tajně jsem je
bráchovi do balíku na vojnu zastrčila.
Máma je nemohla ve špajzu najít
a bráška se divil proč mu to z domova
posílají..
P.s.A nemám je ráda stále.
***Krásný Vánoce,Jitulko.***
17.12.2009 09:51:00 | Květka Š.
vracíme se do dětství,
duše dál sní si o štěstí,
laskavé srdce verše skládá,
čtu si je Jitko vždycky ráda...
17.12.2009 09:10:00 | nejsembásník
v duši jsi
dítě nejkřehčí
sny v očích
máš
rozdáváš je
lásku
též
jdeš tam za sluncem
duhou,vůní vanilkového sněhu
skořicových dlaní
paní dnů i nocí
v ráji...
ST
17.12.2009 07:58:00 | Mbonita
Na prahu čeká vločka, ona ví, že rampouška svého se dočká a až se k sobě přitulí, dva kousky ledu žárem touhy roztají v jednu, jedinou paličku lásky
ST
17.12.2009 07:15:00 | Kars
nádherná zasněžená romance...ST!
17.12.2009 00:02:00 | hašlerka
Ten závěr mi příjde překrásnej, ale také ohromně bolestnej..nevadí, kolik ti je..já si totiž myslím, že takové malé dítě dříme po celý život v každém z nás...krásná báseň
16.12.2009 23:48:00 | Giginka