Hej, jak je ?

Hej – jak je ti, člověče, když břímě starostí srazí tě do kolen?
Hej – jak je ti, člověče, když doping zde není ti povolen?
Hej - jak je ti, člověče, když v noci nedá se spát?
Hej – jak je ti, člověče, když stínů musíš se pořád bát?
Hej – jak je ti, člověče, když trémou si ohryzáváš nehty?
Hej – jak je ti, člověče, když slýcháš o sobě jen prázdné šplechty?

Hej – jak je ti, člověče, když ze života tiše se ti láska vytrácí?
Hej – jak je ti, člověče, když zrada se lidem stále ještě vyplácí?
Hej – jak je ti, člověče, když nenávratně ztrácíš přátele?
Hej – jak je ti, člověče, když smutek hloubí ti další vrásky na čele?
Hej – jak je ti, člověče, když nahý se trním prodíráš?
Hej – jak je ti, člověče, když před pravdou oči své zavíráš?

Je ti zle ?
Vrávoráš ?
Jdou na tebe mdloby ?
Do tmy se propadáš ?
Vnímáš jen mocnou sílu zloby ?

Pozvedni hlavu,
vyraž vstříc bouři,
ve varu vzpěň svou nezkrotnou krev –
neklesej na duchu,
o víru se opři,
prosaď se,
zařvi -

udeř a leť…