Jediná hvězda, tma v chladném ovzduší
pastýřů ohně u betlémských skal,
ticho před zrodem, ticho co neruší,
vzdálená zloba a Herodes král
Skryla se láska, pokora na duši
boje hřmot staletím vydal se v cval,
"Gloria Deo" zmizelo z kartuší,
Bůh míjí zemi, jíž tenkrát požehnal
Nemluvňat marně vztahují se dlaně
pod znakem kříže když zamířil hrot
Štěstí pak prchá ze skal i ze samot
kde ruku tisklo rodičce a panně
a příslib světu bez bídy sešlých rób
zde zanechal svou kolébku i hrob
uff..vzals mě za srdce
a pohled skelný zrodil
tvá mysl moudrá jest
o schody..o poschodí
tak vážně, na mou čest
máš glejt tu mudrce...
30.12.2009 08:33:00 | šuměnka
Kdo by neznal dávný příběh
jehož scéna tebou ve verších ztvárněna
citlivě a poutavě jak ty to umíš
ta doba hrůzy za vlády krále Herodesa.
29.12.2009 14:59:00 | s.e.n
Kde ruku tisklo rodičce a panně
a příslib světu bez bídy,bez chorob
zde zanechal svou kolébku i hrob.
Krásně napsáno...prostě nemám slov STST!!!
krásná báseň.
29.12.2009 11:26:00 | Acham