Návštěvnost
..excessus..
..excessus..
Anotace: Hlava mi může prasknout všemožnými zmatenými myšlenkami, prostě musím psát i o tom...(mé nejlepší kamarádce zemřela včera maminka - nečekaně, prapodivně a o to bolestněji, oč k ní měla blíž!)
Sbírka: ..noční předUsínání..
Když už se rozhodne, tak si to nerozmyslí.
Častokrát varuje, než objeví se tady
Častokrát přepadá ty, co k ní stojí zády…
Smrt život vždycky ovlivní!
Když už nás navštíví, tak nelze vyhnat z mysli.
Reálná skutečnost z života do zahrady
Sytí se kdykoli, ač neumírá hlady…
Smrt v emocích je pasivní!
Když už nás pohladí, tak je to jako příslib.
Archaický faktismus, s níž nevíme si rady
Jistota času dní nehrajíc na rošády…
Komentáře (9)
Komentujících (9)
Doporučit
Tisknic není definitivní...
04.01.2010 11:48:00 | enigman
Skvělé verše!
30.12.2009 22:19:00 | Bíša
beze slov ST!!!
30.12.2009 13:21:00 | harmony
smrt je žena
vím
a já sama se jí nebojím
jen své blízké nechci ji dát
snažím se jí odpírat vstup
i když vím
že je jediným faktem
spravedlivým
znám ten pocit bezmoci,když přicházíme o blízkého člověka
tohle je báseň,kterou jsem napsala když mi umíral tatínek
Zoufalá
Umírá mi srdce u nemocniční postele.
Bezhlasé rty šeptají...ne..ne...ne.
Oči vypálené slzami hledí
do tváře spícího anděla.
Dlaň svírá druhou,
když vlákno bezmoci ovíjí mě a
já vím, že mi odcházíš.
Hladím tvou duši.J
30.12.2009 08:43:00 | Mbonita
Zamilovaná smrt
I já mám právo k milování,
můj krok se vznáší tiše, lehce
ty neznáš mě, nevnímáš ani,
jak stuha vlaji na kolébce
I soucit znám, ten skrývám v plášti,
prožitých strastí trhám sítě,
již obejmi mě, bez vší zášti
mám hrůzy tvář, však miluji tě
Tak nevinný jen spáchán hřích
polibek chladu, pár něžných gest
v zápasu šancí prohraných
Pak prázdnota, nesevřená pěst
Až později ti řeknu více
při dechu z úsměvu co vane
teď poklekni u zpovědnice,
smrti svěř se...(zamilované)
===
Jiří senior
29.12.2009 17:51:00 | j.c.
Život se opravdu někdy krutě zachová
a ptát se proč???
Na to není odpověď,jen slzy...
29.12.2009 14:35:00 | Květka Š.
Smrt přichází k nám nevítána
když ubírá se po svých cestách
nepřichází sama.
Smutek je věrným společníkem
slzy, pláč, … a taky bolest srdce
stažené pevným lýkem.
Je lakomá a krutá
nic nevrátí, co vzala
kosa,
…co drží její ruka…
:-(
29.12.2009 14:00:00 | Buližník
zemře-li někdo blízký, je to těžké vždycky, ať je to náhlé, nebo obávané ...
29.12.2009 13:40:00 | nejsembásník
Moc dobře vím, co Tvá kamarádka prožívá. Taky už tři roky maminku nemám, zemřela mi v náruči.... bolí to do dneška.
29.12.2009 13:23:00 | labuť