Anotace: samozřejmě to zase není "báseň"
Schoulila jsem se do klubíčka,
a doufala,
že se svět dá vrátit do dělohy.
Rozkousej svůj osud,
své břemeno,
svůj kříž,
pod kterým Ti marně praskají kosti.
Cítím tmu,
když jsem schovaná v cylindru,
cítím ten chlad,
když světla prasknou.
Cítím blízkou vzdálenost
a rachot skrz vnitřnosti.
Potlačené pudy se samy vysypaly
a kartářky nikdy nemluví pravdu,
vydělávají...
Řvoucí hlasy se mění...
v uspěchané, zoufalé, ufňukané.
Chci se vlévat mezi blesky
a pít kapičky potu mraků.
Chci ulehnout na hřebíky,
budou pro mě polštářem,
který tolik nenávidím.
Roztrhej povlak a zjisti,
zda se to dá přežít.
Ne?
...je to moje chyba
zatracené karetní hry
Milá příšerko, já to samozřejmě nebyl, já jsem vždy přihlášený, ale teď Ti děkuji za Tvůj portrét, konečně cítím, že máš pravdu - možná s tím my všichni tady ještě něco uděláme? :-)
04.12.2005 19:41:00 | Hary_nš
kdo psal ten poslední komentář? každopádně děkuju za všechny
04.12.2005 13:22:00 | Malá shnilá emotivní příšera
Proč myslíš,že to není báseň? Vždyť je to nabité emocemi až k prasknutí a velmi, velmi dobré ( i když velmi,velmi depresivní).
04.12.2005 08:19:00 | Branwen1
Tak jsi tu znova a jakou Tě známe - ale alespoň tu není taková plíživá hrůza, zato hodně deziluze. Na názory, které Tě vedli k anotaci, kašli, už se k tomu nevracej.
.
Tu "Písničku pro Malou ..." bych už mohl věnovat i BlackTangerine - i ona je MaláBaruška - jste si ve svých světech hodně podobné, i když každá jiná.
04.12.2005 00:27:00 | Hary_nš
moc dobrá, už sem se nemohla dočkat kdy sem zas něco dáš, je opravdu moc dobrá
03.12.2005 21:55:00 | Melfëa