Dáma v červeném

Anotace: Potkal jsem dámu a bylo mi s ní dobře, zase jen na chvíli pohou, bohužel moc krátkou.

Kdo je to, ta v červeném, ta dáma?
Včera tu seděla, po tmě tu se mnou minerálku pila,
má duše lehčí byla, čím déle se mnou hovořila.
Proč osudem je ta krásná dáma stíhána?

Co nutí nás si povídat
a druhému se do očí dívat.
Své břímě si navzájem k nohou skládat
a po tmě přemítat a myšlenkami bloumat.

My lidé jsme a rádi by jsme byli,
šťastní a neznali bolesti své.
Pak život klidný by byl a krásný
jak hladina řeky zamrzlé.

S láskou věnováno mé Dámě v červeném
s kterou mi bylo dobře,
a která je bohužel moc daleko.