Anotace: Kde jsou ty prsty...
Již dávno nezní struny
staré kytary
má poničené pražce
jen tiše stojí v rohu pokoje
kde jsou ty prsty, co pročísly
ji lehce
již dávno nezní píseň
do každého rána
hluchý je náš byt
prstence snů co byly
mě na chvíli dány
dnes do těch je můj život vryt
již dávno nezní struny kytary
má poničené pražce
jen tiše stojí v rohu pokoje…
Ale ve mě Tvá báseň zní...moc hezké verše ST.
05.01.2010 20:01:00 | Acham
Má to atmosféru, ta je pro mě jasně čitelná - smutek nad něčím co už je pryč. Báseň má i náznak jakéhosi refrénu. Můj lajcký názor je i ten, že rýmy (pokud "pražce - lehce" byly míněny jako rým) by mohly být čistší. Celkově mě báseň bavila.
05.01.2010 10:15:00 | René Vulkán