pozdní zkušenost

Anotace: malý lidský příběh

Na ten příběh vzpomínám,
který se dávno stal,
až bohužel teď uznávám
že jako člověk jsem selhal.

Minulost se opakuje, tím nám šanci dává,
pochopit co naznačuje, a narovnat si záda.

To tenkrát v jedné putyce
na housle děda hrál,
a k tý svý špatný muzice
si pár panáků dal.

Ty housle strašně vrzaly,
a každý se mu smál
i když s očí mu kapaly
slzy, které si nestíral.

Rundu jsem mu poroučel,
jak blázen jsem se smál,
když starý muž se pokoušel
neupadnout a hrát dál.

Minulost se opakuje, tím nám šanci dává,
pochopit co naznačuje, a narovnat si záda.

Teď Já tu stojím v lokále,
a chce se mi moc brečet,
na všechny lidi kolem mě
tu bolest svou vykřičet.

Přede mnou dva mladíci
si na mne ukazují,
ruku bych dal do ohně,
že se mi pošklebují.

Na tu lekci co mi dali
moc rád vzpomínám,
Rundu pro mě objednali,
nechali mi ať povídám,

Slzy s očí mi kanuly,
a já je nestírám
když chlapci se mnou mluvili,
tak Já už nebyl sám.