Prý dneska nesmím usnout.
A nesmím nic;
na těchto pláních bez hranic
vykročíš... zhyneš v jámě lvové.
Nezachrání tě ani anděl.
...aniž vztáhneš ruku na bližního svého.
Venku už je tma.
Mráz kreslí na skla
nepochopitelný síťky záclon:
kapradí a květy a hvězdy a-
Prý že přemýšlíš právě o nich,
o záclonách,
o vánočních stromcích.
Oči se ti lesknou,
víš, v týhle tmě vypadají větší.
Chtěl bych vědět, na co myslíš.