Jednou ráno po opici,
Vstanu z ženou ve světnici.
Mozek vypnul ve tři ráno.
Na dítě je zaděláno.
Trochu jsem se v duchu lekl,
Na kolena z toho klekl.
Žena vstane byl si milí,
Nejistota ve mně sílí..
Oblékne se odchází,
Můj pohled jí teď provází.
Naposledy otočí se,
Pusu vrazí vytratí se.
Byla hezká povím Vám,
Škoda, už jen vzpomínám.
Mno, co na to řéct... pěkně zpracované, dobře podané... mno tak, nenapínej, jak to dopadne?
09.01.2010 09:57:00 | NikitaNikaT.