Jak je to možný
že mám pocit že jsem tu byla
na tomhle nádraží
kde bedněním světlo proráží
a píše prachem na provlhlý zdiva
ta hesla známá a symboly lásky
pod starou lavicí kus hnědý pásky
z tlejících prken a z rohů z plísní
najednou linou se úryvky písní
jasně to Freddie tu tehdy kvílel
lavice natřené a on celý v bílém
my tančily zpívaly neznámá slova
na malý okamžik vidím to znova
proč člověk zastaví někde jen tak
je to ten pocit když ujíždí vlak
Střípky vzpomínek v nostalgii... každý nějaké má... a Ty Tvé jsou krásně napsané!
10.01.2010 23:55:00 | labuť
Ta se fakt povedla!
ST =)
09.01.2010 20:31:00 | Corsica
proč na tom záleží
že ten vlak už jel,
vždyť nádraží jsou
všude stejný
a šťstný život
na příděl
09.01.2010 19:24:00 | stravla
Nevadí, než přijede další můžem zažít něco zajímavého, nebo se něčemu nezajímavému vyhnout.
ST!
09.01.2010 18:30:00 | Mario de Janiero