Anotace: I když by se to možná dnes mohlo jmenovat jak zastavit sníh, ale to by nebylo ono...
Pověz jak zastavit déšť,
já, jen malé nic jak mravenec veliký,
a z tvých očí po řasách se choulí
do náruče prašných cest, déšť tvých slz.
Pověz jak rozehrát úsměv na rtech,
které už jen jelení lůj líbá,
a ponechává veškeré ze snů
právě tam, kam od věků patří.
Neotevírej ústa v blaženou odpověď,
víš, že nechci slyšet proradné lži,
které vznášíš na výšinách hlasů,
jak k ústům myšlenky doputují.
Prosím! nemluv!
nech svá ústa navždy spát,
ponechej sen svým snům,
prosím nemluv, neříkej slova jenž zraňují,
stačí, když déšť políbíš.
Já, já stvořil tento déšť,
a ty, se slovy bez rtů pokus se ho zastavit
Některé deště se nedají zastavit, ať už znamenají cokoli; občas bohudík, jindy bohužel...
12.01.2010 19:07:00 | ziriant