Tak do té problematiky bohů moc nevidím Maruško a je to možná ohromná škoda , pro mou duši , asi bych mohl srovnávat. Moc pěkná báseň . Jirka
02.03.2010 15:57:00 | kavec
Tvá veršovaná báje
jak vzácné víno zraje
a hodnotím ji
...Ta je!!!
14.02.2010 22:56:00 | Marfuša
I já patřil k té smečce druhů
co s Dionýsem písně pěli,
nám korbel vína přišel k duhu
když stíny oliv potemněly
Od těch dob se naše zvyky,
nedbajíce vstupních víz,
vžily mezi smrtelníky...
Ave, velký Dionýz!
***
Jiří senior
01.02.2010 14:58:00 | j.c.
...když si tak znovu pročítám v Tvých řádcích antickou mytologii, říkám si, že bohům, nic lidského nebylo cizí... :-)))
18.01.2010 20:24:00 | Lota
Je radost tvé báje číst,hned se těším na další!:-)
16.01.2010 14:18:00 | střelkyně1
Tak jsem si "pěékně pochutnal", starověké pověsti nově podané jsou pro mne pošušňáním!n ST***
15.01.2010 13:51:00 | Zasr. romantik
Smekám!
14.01.2010 22:20:00 | Bíša
záver je excelentný
pri básni sa človek i podučí, a vidieť veľkú prácu
-st
14.01.2010 15:45:00 | Juraj Hrom
Krásně zpracované!
14.01.2010 09:31:00 | labuť
Dionýsos je sympatický bůh, jeho matka byla normální smrtelnice a milanka Dia, který byl, jak je jistě známo, velký obšoust.
13.01.2010 22:45:00 | Psavec
...paráda ST...a ten konec,týká se i sexu?
13.01.2010 22:35:00 | WAYWARD
chtěla bych být chvíli Dionýzem:-)
vinný archiv už mám:-)
ST
13.01.2010 21:51:00 | Mbonita
:-))
13.01.2010 20:11:00 | isisleo
Obdivuhodné dílo
St
13.01.2010 19:56:00 | Kars
Tři tisíce let uplynulo od chvíle, kdy božský Homér vyslovil nesmrtelným způsobem myšlenku platící pro všechny budoucí věky: k lidskému štěstí a k úsměvné pohodě patří prostřený stůl, víno, přátelé a hudba.
Nádherné..ST!
13.01.2010 19:40:00 | hašlerka