Sto let spánku

Zapálím ranní cigaretu,
to navzdor tobě. Navzdor světu.
Navzdor svým vlastním výčitkám.
Zatáhnu lehce za roletu,
vydechnu kouř k ranému létu
a slunci svoje tělo dám.
Na rozpáleném parapetu
jak kočka předu tu svou větu,
odevzdaná svým myšlenkám.
A možná sama sebe spletu.
Za sto let někdo najde mě tu
jak opakuji:"Ráda mám"