Jen jednou zradil –
- pod nátlakem
když ostřelován
těžkým flakem
hrozeb o pomstě
na nevinných
okamžik konal
vůli jiných
Jedinkrát kývl –
- beze slova
víckrát už ne,
byť chtěli znova
Vydržel bití,
ponížení
i žízeň, hlad a
odloučení
jen, když mu dceru
ukázali,
za malou ručku
přivázali
ke skobě ve zdi
u závěsu,
jen tehdy kývl
plný děsu
Snadné je zrady
odsouzení,
však její tvář vždy
stejná není
dvě strany mince
k posouzení
zatratit, či dát
rozhřešení…
Páni, až mi po zádech přeběhl mráz, jak tvoje dílko působí ! Vystihl si přímo i atmosféru takového děje...Moc se ti to povedlo...ST
14.01.2011 23:21:00 | Sladkalu
Suprové dílko, hrozně moc jsi mi kohosi připomněla, závěr je proste excelentní, ale to záleží na každém, co si vybere a jak by chtěl, aby se jeho život ubírál dál... buď zahořkle, trpce, bolavý a plný slz, nenávisti, zášti, ponižování a krutosti, vydírání... bo úplně zcela normální život, ačkoli s jistými změnami, ale co na tem ve finále sende? Člověk může žít a být šťastný kdykoli a kdekoliv.
03.09.2010 22:37:00 | NikitaNikaT.
Pane jo ST jak hrom
snadné je odsouzení druhých
bez znalostí skutečností...
15.01.2010 08:01:00 | zenge