Anotace: Au, bolelo to...
Chtěla bych usnout a spát
spát na věky a necítit nic
a nevědět o nikom...
Chtěla bych odjet daleko od světa
mít vlastní planetu a na ní si žít
nečekat naž jednou zavoláš a trápit se proč
si teď s ní...
Možná mě čeká jen samota a možná mi bude konečně líp
láska jak motýl potichu odlétá, v plamenech citů loučím se s ním
Křídla už dávno rozbitá sbírám teď po kouscích,
kdo mi je slepí kdo? Vždyť já už dávno nikomu nevěřím...
I zlomená křídla, bolest i strach
jednou ztratí se v temnotách!
Moc hezké
21.02.2006 16:21:00 | Gabrielle Taroka
Hlavu vzhůru...takovéto stavy jsou tu proto, aby ses z nich mohla nějak poučit...Hlavně se snaž si ze všeho odnést jen to pozitivní. Jinak se mi to tvoje dílko líbí. Měj se hezky. AhoY
05.12.2005 19:59:00 | Ahimsa