Odevzdaná

Přišli jste za mnou bez pozvání,
tak nedivte se, prosím, páni,
že nevítám Vás bez hněvu.

Divoký proud mi z pod řas prýští,
Váš jemný vzhled ni žádný příští
nepřinese mi úlevu.

Který z Vás nejdřív pohrdne mnou,
nechá mě v půli rozlomenou,
má zaručenou vděčnost mou.

Tak kárejte mne za mé mravy.
Vždyť jste tak krásní, šťastní, zdraví.
A já jsem prázdnou pustinou.

Jen netěště mě, hořce vzlykám,
však do úsměvu uzamykám
tu všechnu bolest lhostejnou.

Poslední slza, nad niž není,
skane pro Vaše potěšení.
Stal se z ní slepec s lucernou.