Hmmm,
zpívej,o tom, že bude líp...
Lži,
protože, tak jsou lidi šťastnější...
Chovej se,
jak chtějí ostatní...
A pak snad,
má drahá, tě budou brát....
Ach, musíš ztratit svou tvář,
aby tě měli rádi...
Musíš mlčet,
a oni ti začnou tleskat...
Skloň hlavu,
příteli...
Začni pomalu, ale jistě,
uhýbat před tímto světem...
A až ráno splyne s nocí,
oni si uvědomí..
Že už nejsi to ty,
kdo jim dává rady...
Že nejsi to ty,
kdo je chrání...
Pak snad,
budou chtít zpět tvojí duši....
Jenže já,
už jsem unavená...
Z hájení sama sebe,
tak proč jen nemohou pochopit, co jsem...
Zavřu oči,
pomalu a jistě...
a prášky v ruce,
korálky barevné...
Zaječí,
jak lodní siréna...
Mi do uší,
ale já odhodlaná...
To víš,
že mám strach...
Kdo by ho neměl?
Možná, ty....
Prý,
samovrah....
A nebo jen holka co neví kudy kam?
A vlastně co já mám?
A láhev vodky,
pomůže mi na moje deprese...
Dnes směji se,
z plných plic...
Naposled,
a poprvé.....
Tak, příteli,
hoď si mincí....
Jak skončím já?
A jak skončíš, ty?
Upřímně včera jsem byla na hřbitově a viděla jsem a snad i pochopila, že jsou děti, lidé, kterým byl život odebrán i když ho chtěli žít....
Nic už si z toho nedělám, jsou důležitější věci...
21.01.2010 15:51:00 | whiolet
Ještě neumírej, za minci štamprli si kup
Prej všechno přebolí, dokonce i smrt ...
20.01.2010 01:38:00 | rezina
Znám moc dobře, drž se. Nebudu ti lhát, že bude líp protože to není pravda.
S úctou Azazen
19.01.2010 20:09:00 | Azazen