Anotace: venku sněžilo a já jsem se ti dívala do očí... *.*
Přežít ty dny kruté dokonalosti,
to snad už ani nedokážu.
Myslet na tebe, poddávat se bolesti
a skrývat slzy, které se nikdy neuroní…
Začínám ztrácet sílu bránit se světu,
padám do hlubin srdce
a ty jen ve věčném tichu pozoruješ,
jak bloudím bezcílně temnotou.
Mám strach podlehnout věčnosti,
čekám na den, kdy mi slunce znovu úsměv na tvář navrátí…
vločka... to je všechno, co mám... prchavá, nepolapitelná vidina dokonalosti *.*
01.02.2010 12:37:00 | Mrs.Inspiration
nesouhlasím. tohle je ten zásadní problém až do skonání světa. vločka je pomíjivý úkaz, ale tisíckrát slastnější. ikdyž, máš pravdu, že se opakuje. každou zimu, jako kometa na své orbitě.
30.01.2010 12:20:00 | tvoje líčko. ale můj ďolíček