Pár očí v hledí
pod helmicí,
jen letmý pohled
na truchlící
nad nimiž zaržál
jeho kůň
Hle! Imperátor
vprostřed ruin
Obhlíží zemi
porobenou
rozbitou, prázdnou,
poraněnou
pud predátora
ukojil
splnil si sen,
svůj velký cíl
Již zadal mistrům
kreslit mapy,
ve kterých otisk
jeho tlapy
rozprostírá se
do všech stran
za ním jen spoušť
a zvonce hran
Ve zkáze horší
zemětřasu
bez čisté vody,
zrna v klasu
dnes užívá si
triumf král
ten mrtev, kdo by
vzdoroval
Andělu s křídlem
ustřeleným
jenž odvždy chránil
tuto zemi
i druhá peruť
pelichá
jen oheň praská
do ticha
Už ani nářek
prostor nemá
jsouť hrdla žalem
ochromena
a šťasten meč svůj
třímá král
vždyť žije sen,
co se mu zdál
Ach ano, musím plně souhlasit s Verenou, ovšem, to by ale nebyla já, kdybych se neprošla mezi řádky a tak... přinde mi to docel v jistém slova smyslu bolavé, citové. ST! za obsah.
03.09.2010 22:34:00 | NikitaNikaT.
Povedla se a král vítězstvím je zpit, co na to však říká poddaný jemu lid? :-))
20.03.2010 20:25:00 | poustevník Jirka