Dobu si nevybíráme

Anotace: ... prostě přijde a je ...

Nůžky osudu se otevírají
do bran zákeřných
nebe vítají
andělů smutných

vyhraje ten kdo uteče
do kopce voda
přece neteče
leč
bát se nemusíš
lehce jej přeskočit
tušíš

seč
vítr tě ufoukne
hladová pastička
sklapne
pak stéblo slaboučké
padne

nemůže vdorovat
vítr ho rozvane
nezbyde než doufat
co okolnosti prosté nesou
zpáteční cestou
do nebes
nedonesou

žlutý anděl
nezachrání
nic
co není lehce k mání