V mechových polštářích..
V mechových polštářích..
Dám do vínku doteky slunce
Malebnou krajinu vtisknu do rtů
Otevřu svůj chrám klíčem malinovým
Dám ochutnat květů pár
Usínat v náručí lidského nebe
Směle si hrát, a slunce..hřeje
Při svíčkách věčného blaha
splynout jen tak v řeku,
co ze srdce pramení..
Vpletu do vlasů vůni snů,
hudbu dnů osamocených
Smích rozezní se tělem
čistým jak křišťál.
Pouštím tě dál
kapku po kapce
Sladce tančím tělem tvým
Bez otázky zda-li smím
být polštářem mechovým
Rty do hry zapojím..
..A..
bez ostychu jím
Komentáře (14)
Komentujících (14)
Doporučit
Tisk
Člověk si to vždycky musí přebrat nadvakrát. O životě... vlastně není, 9let Ti... nejspíš není, k zapomnění... tahle báseň rozhodně není. (st)
26.01.2010 13:46:00 | Mallerick
Slova jak chrám
z lásky vystavěný
kouzelné ženy
v mechových polštářích
tiše spící
toužící a milujucí
ST!
25.01.2010 22:39:00 | hašlerka
číst tvou báseň je
jako se bořit chodidly do mechových polštářů
ochucených medem lesních včel
ST
25.01.2010 22:33:00 | Mbonita
Cítím radost a něhu ze slov tvých
kéž přinesou ti rtům tvým věčný smích
St
25.01.2010 22:01:00 | Kars
