Kap, kap, stéká voda přes okraj.
S líným proudem si něžně hraj,
dokud nepřeteče jeho čas.
Běžíc dál a běžíc zas.
Zastav jeho tužeb hlas.
Kap, kap, voda tiše odtéká, plazící se jako had.
Nerozumíš proudu vlečících se slůvek snad?
Jenž jednou pěje, jindy hraje.
Pozastaven u okraje,
někdy loudí, nyní zraje.
Kap, kap, táhne se libá melodie,
nikdy nepohladí, nikdy neumyje,
lhostejně pryč přetéká.
Tak jako ruku člověka,
laská, hřeje, obtéká.
Kap, kap, kapka za kapkou v nádobu plnou tu prázdnou mění.
Šumí, zurčí, v zapomění pění.
Rýsuje si plytký vzorec.
Vzhlédne, ztichne. Konec.
Konec.
...ano ...báseň má smysl, není hloupoučká ...zasloužený bod ...
...a vítej tady ...
31.01.2010 13:00:00 | WhiteSkull