Vzpomínka na pár radostí,
co začervenají se na tváři
V krbu pár polínek
v ruce měšec plný vzpomínek
Radostí..i smutných chvil..
Víno, co jsi pil..
Vzácně chlad roztopil
Pln chvějících se vloček
rozmanitých v podobách očí
..jiskřících
Stát pod Měsícem dlouze
podléhat stále..
nekonečné touze
Rozlámané dny ve sklence
ochutnávat..
Zavoní mramorové rámy
ve sklamaných lidech,
které potkávám cestou..
Sentimentální sny
i chemické reakce plní dny
Vzpomínka, s kým tu jsem..
cinká..o řasy schované
Prosí o ticho..
O ticho,
co křičí do všech stran..
Není příliš veselá, ale nerozesmutní, ani tím zvoněním mramorových rámů...
***
Jiří senior
03.02.2010 21:11:00 | j.c.
Anežko,až získáš Nobelovu cenu za literaturu nebudu se už ničemu divit!Vždy vzpomínám na Tvou první básničku, co jsem četla ve vinárně, načmáranou na účtu. Mám pocit, že mám zásluhy...
01.02.2010 22:41:00 | Liv
...dokud člověk je, pak pramen v dlaních zcela neutichne a to je oč tu běží, neboť dlaně hladí a rozdávají, když tedy chtějí... :-)
01.02.2010 16:40:00 | Lota
Stále neslyším tvůj smích
snad ukryt je v jinotajích
a vzpomínkách tvých...živých
ST
01.02.2010 07:32:00 | Kars
Dny zběsile si běží
víš, smutku
už mi na tobě nezáleží
a do všech stran
zavolám
jsem radoST
příštích rán!
31.01.2010 22:25:00 | hašlerka