Přání

Anotace: takhle to dopadne,když toho chceme moc

V začouzeným lokálu
na rohu ulice,
sedí Jarouš u stolu,
před sebou buřty,sklenice,
pátá už,
hověj si pospolu.

Jak pivko ubývá
Jarouš se zasnívá,
kdyby tak mohl.
Kdyby byl bohatej,
kdyby se zmohl.

Maruš,tu pipinu,
poslal by k mámě.
Nohatou blondýnu
našel by v kasínu,
nabíd by rámě,
v norkovým kožichu dámě.

Voháknutej od Versace
do Porsche by sed,
na Francouzký rivieře
by tu dámu sved.

Tím snem,
jak byl opojen,zaplatil
a šinul si to ven.
Přes ulici.
A zrovna jel autobus.
Jaroušův byl poslední to den.

Na onom světě
ujal se ho Petr sám.
Povídá,
přej si co chceš,
krásnou holku,
dobrý jídlo,pití,
peníze na hazard,
všechno ti dám.

Jarouš přemejšlí,
vrtí se,krčí čelo,
pak mazaně se usměje
a řekne,už vím.
Buřty s cibulí
a čtrnácku řezanou
by to chtělo.