Anotace: Nechal jsem se zlákat tématem, které zpracovali už Jarda a Skold5. Ona ale poezie je mrška, hned po prvnich verších si už šla vlastní cestou a neohlížla se na původní zadání. --- Ale je tu někdo, kdo dobře ví, proč tomu tak je :-)
Krása i zvíře se v mé duši snoubí
Krásu Tu snažím se rozdávat
Někdy se mi to daří Snad
Zvíře však na mě občas zařve z hloubi
Jsou v paměti i černé chvíle
Kdy nešlo couvnout Odejít
To Osud mne tam strčil nahodile?
Nyní už cítím jenom Klid
Nezvládnutelným tlakem mas
Vyvřela láva Zchladla zas
Zůstal jen popel v ovzduší
Když zármutky se rozplynuly
Cítívám stále v každé chvíli
Průzračný Smutek na Duši
A povedla se. Jen bych chtěl upozornit, že nejen já a Skold5, ale i mnozí další už přispěli svou troškou do mlýna.
Ještě k té poznámce (-je, -ě): Někdy tu člověk narazí na pravopisná zvěrstva. Jak má seriózně ohodnotit dílko, které se jmenuje třeba Zapomění či 2 skici podzimu?
08.12.2005 08:42:00 | JardaCH