podej mi ruce
bude to naposled
podívej se na mě
v mých očích je led
vše čím jsi pro mě dříve byl
už nejsi, nejsi pro mě ničím
jen prázdný myšlenky v hlavě
a to nad čím jsi snil
teď hlavně
potřebuju zapomenout
...
všechny věci od tebe obřadně zničím
a s noblesou sobě vlastní
své pocity vpíšu do básní
...
Podej mi ruce
bude to naposled
...
Vono to máš vlastně jedno, poprvé nebo naposled, vyjde to nastejno, když to nevyjde. A když to vyjde, na všechno blbý zapomeneš! Tak co se trápit.
04.02.2010 21:41:00 | Zasr. romantik