Šuplíky
Šuplíky
Anotace: jsem naivní, já vím. Klasicky - psychicky vystřízlivím a pak to třeba smažu a třeba ne
Mám v duši
spousta skříněk a šuplíků,
co se do nich občas podívám
když jsem sám
a jsou i ty,
co nerad otvírám.
První s názvem LÁSKA
je samá čmouha
a v ní nic,
snad jen přihrádka vedle
označená jako TOUHA
v sobě nese
pár telefonních čísel
a vzpomínek,
co spíš tíží,
i když předtím hřály.
V druhé s názvem PŘÁTELSTVÍ
tam je čisto,
bez špíny a lží.
Jeden opravdový přítel,
co mi ho osud a štěstí daly,
tohle místo
už roky obývá
Třetí s názvem NENÁVIST
skoro nikdy neotvírám,
bojím se nenávidět,
snad to ani neumím.
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
Každé z těch slov
dělá mi vrásku
otevři nenávist
najdeš tam lásku.
Krásná .. máš smysl pro básně :)
07.02.2010 13:40:00 | Rebeca
Občas je potřeba,
šuplíky pootvírat,
jen žádná kostřeba,
rukou silnou jímat.
Postavit se sobě,
nejhoršímu nepříteli,
nájemnci Zlobě,
a chtíči veliteli.
Připravit, uchytit, otevřít...teď.
Ten. kdo přemáhá druhé, je mocný. Ten, kdo přemáhá sám sebe, je mocnější.
Lao-c
06.02.2010 22:35:00 | James Sceptic
taky mám pár šuplíků
všechny jsou na kliku..
jen jeden chybí..
ten se jménem ZÁVIST
té prosta jsem
raduju se z toho
každý den...
ST
06.02.2010 21:31:00 | Mbonita
