Na modrých vlnách letí loď
podobna víle, plachetnice
plaví se s větrem o závod
a plachty v dechu tetelí se.
Z dáli k ní hledí socha muže
stojícího ve městě snů
ve kterém kvetou rudé růže
vyrůstající bez trnů.
Barvy se lesknou na lavičce
jež lemujíce prostranství
v paprscích slunce zrcadlí se
čistě jak samo pannenství.
Uprostřed města jako clona
podivné věže brzdí mraky
tak chutná božská Barcelona
kde lidé věří na zázraky.