Zas kulhám v předposlední řadě.
Dech slábne,
v nohou sílí křeč,
ze všech stran
doba na mě křičí,
krok srovnej,rychleji,
jen běž.
Sotva já s touhle dobou
na pochod se dám,
zoufale křičím,
co chceš ode mne,
já od tebe nic,
a nic dát nehodlám.
Chci vhodnou skrýš
si vyhledat,
kam dobrý sen se vrátí,
kde spánek klidným
příbojem,
mi zlé ty časy zkrátí.
Pokulháváš, ale jdeš a jistě dojdeš k cíli.
I za takovou vděčná buď chvíli.
Někdy je to těžší zase bude líp
musíš tomu jenom uvěřit.
12.02.2010 23:31:00 | s.e.n
krásně vypsané pocity ale zaspat to, co se nám nelíbí taky nemůžeme
10.02.2010 21:31:00 | Markéta Hl.