Vzpomínka

V temných pokojích
hoří svíčky
padá prach

stíny se světlem spojí
ve větách
oněmění

v pravý čas

...

Zmizel jsi na pořád
přesto ve
větách
okamžiků
nacházíš

nás

...

naše jizvy
ani ty
nezcelíš

...

pocit lidství
zahodíš
jen pro to
že
bolí

...

padl jsi na dno
světa
a v lidském tichu
nehledáš
nic

i když ráno
rozednívá se
...

Doufáš jen
v mou
ochranu

po ránu

...

Nejsem tam
kde není
nic

nejsem ta poslední
co má
co říct

...

nejsem ta
co tak
snadno

nevzpomíná...