Miláčku, jsi tak nádherný
a ani smrt to nezmění.
I když ti srdce již netluče,
beru tě do své náruče.
Máš bledou kůži, tvé ruce studí,
nic už tě, má lásko, neprobudí.
Tvé modré oči jsou navždy zavřené,
vzpomínám, že bývaly zasněné.
Jsme spolu sami, jen měsíc svítí,
smrt rozdělila naše šťastné žití.
Pryč jsou naše plány i naše sny,
naposledy líbám tvoje mrtvé rty.
Však tvoji tvář a vzpomínky co mám,
věř, ty si navždy uchovám.
Pěkné, smutné, ale pěkné :,) Hlavně oceňuju sedící rýmy, které (zdá se mi) jsou na Literu k vidění stále méně a méně často.
20.02.2010 23:42:00 | E.