***

je 7.únor, pole leží
pod námrazou šesti stupňů v mínusu
pošťák chodí v teplý hučce, roznášet
opožděná přání Nového roku

-prokletí nedělního rána-
prodírám se bílou peřinou, nasnídat
chleba s marmeládou, chutná
jakoby ho někdo přede mnou už rozžvýkal

zima je nákazou podzimu
-když pomine, změní se v jaro-
se vší tou parádou prvosenek
zrodí se ospale k ránu

rozrazí kry, co zdobily Berounku, zazáří
něžné Slunce, a tichý vítr
zavoní tou zvláštní směsí
budících se zvířat a lidského štěstí

jenže zatím mám plné dutiny
nemocnou mámu i milého

A K JARU JE TAK DALEKO