Vzpomínky

Vlhké jaro
vůně vánku
zem s aróma po heřmánku
náruč nehmotného těla
kam ukrýt bych se chtěla.
Po skromných dlaních plných něhy
prolomit bariéru-břehy
a nepustit Tě zpět.
Věčnost těžšký soupeř času
vánek v průvan mění
odnáší hedvábné snění
na křídlech Pegasů.