Společnost hospodských pobudů.
Svinstvo válející se na chodníku ve výplodu vlastního nevědomí.
Nevýraznost ztracena v monotónním šumu.
Strach.
Zšedlá hmota, jak nízké.
Flaška whisky otočená dnem vzhůru.
Jak patetické.
Tlukot srdce ztracený v lomozu měst.
Sobeckost, odpal šmejde.
Panelová úzkost svírající hrdlo.
Smetiště emocí.
A kdo by chtěl víc?
tyhle pocity znám. Nejlíp se mi jich daří zbavit fyzickou aktivitou nebo výpravou se psem do lesa.
Máš psa?
Je to autentický. Pěkný.
08.02.2010 15:12:00 | Vlčák z hor