křehká bolest
křehká bolest
zbičován prázdným obsahem slov
přikován ke skále vlastní hlouposti
nepochopil
zákon přitažlivosti a odpudivosti
něčeho tak smradlavě hebkého
jako je láska
tak i nenávist snoubená s lhostejností
uklonit se bez předklonu
nemožné
jako prdnout si beze smradu
zatancujeme si?
sklíčen vlastní naivitou
důvěřivostí spletenou z copánků hlouposti
svět nejiný
smích vybledlý v ranní mlze
pláč zmrzlý pod koly uhánějících náklaďáků
díl...
spolkl svůj vlastní podíl
a vykračuje vstříc svobodnému životu
další rána
s pokusem otupit
břit citového lůžka
uvnitř jednoho malého vesmíru
*
Komentáře (4)
Komentujících (4)
Doporučit
Tisk
chjo, falešný naděje v oblasti hrudního koše... známá diagnóza... lidi by neměli dávat šanci těm, kterým jí pak pravděpodobně vezmou... proč si to nikdo nechce uvědomit?
16.02.2010 21:02:00 | drsnosrstej kokršpaněl
Hluboká myšlenka, ano i takovou tvář má láska ale ta síla...vnitřní naše síla nás postrkuje stále dál, schromažďuje skutečnosti v duši , která je tak krásnými city přeplněna a bolí.Létáme, padáme ale přece zase chceme a toužíme vzlétnout, jednou se to podaří a uvidíme svět s ptačí perspektivy, nádherně jsi to napsal.
12.02.2010 12:59:00 | carodejka
Jako bych cítila bolest, zklamání, zlobu i trochu záště a vzteku... je to hodně pocitů v jedné básni a při tom do sebe docela pochopitelně zapadají...
11.02.2010 16:15:00 | labuť
