Na ostří zlomeného kordu
Na ostří zlomeného kordu
Anotace: Ale zase se to nesmí brát tak vážně, jak jsem to napsal :)
Jsem šermíř, jenž o kord přišel
Jsem blázen, který má rozum
Jsem bard o němž Nikdo slyšel
Psycholog, jenž nerozumí mužům
ni ženám.
Jsem milovník, co nemiloval
Jsem bdící který spí
Jsem pokorný jenž odmlouval
A rozumný, co stále sní.
Spěchám.
Spěchám a kam sám nevím
Cíl cesty vůbec neznám
Spěchám a přesto nebloudím
Slepý, přímo, jdu někam,
kam nechci jít.
Ač na začátku, v cíli téměř
Za chvíli jej snad už uvidím
Potom hlesnu: „Mě Bože neměř!“
„V peklo mě svrhni!“ Nesmím
jinde být.
Komentáře (1)
Komentujících (1)
Doporučit
Tisk08.04.2006 04:13:00 Dermgen
"...Co na to říct, zní to tak krásně
údaje sedí, výpočet pásne..." Ba ne, nehodlám tě popravit, ba právě na opak, je to dost zajímavý, jen...
trochu pozor s čím si zahráváš, není zoufalství jako zoufalství, od jistého, zcela individuálního, bodu není cesty zpět. Což evidentně dobře víš, takže zdar a sílu!
P.S.: báseň za 80..., koneckonců, je skvělá.
