Diridon don diri don

Nad hřbety lososů
proudných vod stříbernatý rej
kol kotníků kolotání
při přechodu splavu
zpřítomělého přítmím minulého dne
kráčející zavrávorá
kdykoli shlédne vzpříma
podél bystřiny v lužné lučině
zasnoubená víla
čekajíc na milence
po kapkách rosy
tančí naboso
Diridon don diri don
zurčí tu.

V Jitřence žena z dívky Večernice
ustele stvoly trav posnídá s milým
omyje pak údy v nahé řece
v záhumenku peřeje
kamkudy navrátí se zemdlena domů
podsplavím dolů do proudu
jiskrným chvostem
svatojánských mušek
po bok dodoutnalého Měsíce.

A člověk kterýsi prostoupil tam,
kde stáčí se v mlhách Severn do hor
vřesy se rozčeří přímořskou brízou
a dívčí lýtka na návesních nivách
roztančí okolo půldne do zvonů
obloha čirá nad čelenkami z kvítí
opěšalý pocestný v zástudánčí pod vsí
notuje vílám co za dne sní tu
Diridon don diri don
Diridon don diri don