Teď...

Teď...

Anotace: Prostě teď po ránu...v poledne...večer... prostě kdykoli si vzpomenu...

Mlčky mlčím...
smutek je mojí aurou,
v očích smutek ztracených dálek...
Vločky se tiše snáší k zemi,
v duši tvůj obraz oživený...
Teď jsem vstal..

Autor Mácha, 15.02.2010
Přečteno 422x
Tipy 16
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

19.02.2010 13:01:00   Isobel

Až ztracené dálky najdou svůj cíl...
až aura tvá zavoní dotykem víl
Můj obraz ve sněhu oživený
vrátí se k tobě v podobě ženy.

Krásná, můj milý. :-* ST

líbí

18.02.2010 10:04:00   Noc17

Hynečku ahoj zpět a doufám, že na dlouho...krásný padající sníh si hodil i sem na Liter :)

líbí

16.02.2010 07:37:00   Mbonita

něco nádherného..
ST

líbí

16.02.2010 07:35:00   Kubino 2

Tohle se mi moc líbí, je to takové tiché a přitom to řve, je v tom kus tajemna a prostě st!

líbí

16.02.2010 07:05:00   Lucie Teru

Krásná.........zapomněla jsem jak umíš psát

líbí
© 2004 - 2026 liter.cz v2.5.7 ⋅ Facebook ⋅ Threads ⋅ X ⋅ Nastavení soukromí ⋅ Osobní údaje ⋅ Provozovatel