Anotace: Nikdo nezabrání tomu, že druhému svíce dohoří
Opět jsou noci otevřené
z ulic je slyšet slov jen pár
život se do tmy kamsi žene
a ve snu já tě kolébám
jenže můj sen je tolik krátký
vždyť stačím zapět houpy hou
pak bdění je zas tady zpátky
a vím že sny již nepřijdou
na strop si marně obraz čmárám
ten obraz který byl jen náš
když po sté pro tuž marně sahám
ozve se stroze vždyť mne máš
máš mně tady za sklem v rámu
nač črtat na strop obrysy
vždyť dnes je opět k ránu
tak nesni, již nikdy o mně nesni si …
Procítám si tvé básne tak plné smutku a lásky. Rozumím a jak dobré, ze se ze svych pocitu muzes vyzpovídat prostrednictvím básní.
19.02.2010 01:31:00 | northcarolina
Krásná básnička.Na stropě si můžeš číst jako v mapě.Nebo albu.Vymalovat si obraz takový,jaký ho chceš mít.Přívětivá činnost.
16.02.2010 21:26:00 | stravla
Myslím, že je to kniha vzpomínek, na místa, okamžiky,
které se už nikdy nevrátí.
16.02.2010 11:08:00 | jehlaspichlas
ten obraz nesou stíny stropu
jak živý je, dík mihotání
jen šelest zní ze stetoskopu,
slyšet jej srdce se brání
***
Jiří senior
16.02.2010 09:24:00 | j.c.