KRAKONOŠOVO POŽEHNÁNÍ

Snad pro krásu
podzimu
snad pro jeho
listy zlaté
rozhodlo narodit se
pod ochranu hor
a Krakonoše
děvčátko rozesmáté

Sýkorka povídavá
Vládci hor
tu zprávu dala
Tak po větru do údolí
Poslal děvčátku
Krakonoš své požehnání

Buď jako hory
co údolí Tvé chrání
měj jejich odolnost
nepřístupnost
chlad
bouřím nauč sevzdorovat

Pohled Tvůj
jak hory
ať sahá k obzorům
Dívej se srdcem svým
Nesázej
jen na rozum

Síla i krása
květin hor
v duši Tvé ať místo mají
a s něžností mechovou
slova Tvá hladí

Buď Sluncem
pod kterým ledy tají
Měj v sobě
lásku
co Lásku chrání

Vítr požehnání vyřídil
Po tváři děvčátko
jemně pohladil
ještě se usmívalo
Když vítr do hor
odlétal
sladce už usínalo