14.2.2010

Strháni jemným vánkem
obelháni duchem
na ruku by usedli
pomalu umírali
motýli

pod tuberáckým závěsem
leží sedí pláčou živí?
v bolesti
bez radosti

Ale lepší zemřít venku
po ma lin ku
na třpytivém sněhu
než v chomáčích prachu
beze třpytu
na starým parapetu

Tahám cigaretu
kouř do svých plic
Jejich třepetání třepetání
jednou dvakrát
a víc nic

Sleduju motýli jejich dávno
Mrtvej život a píšu báseň
O Černých dehtových křídlech
Vidim svý plíce a pak Andílky
Co hledaj život
Zatímco já se tady dobrovolně zabíjim