Dialog sněhu
Lehounce a tiše
sněží
stála na okraji
vyhlídkové věži.
Vločka vločku v letu míjí
a ptá se tichou melodií:
-,,Podívej se, kam tak chvátá?
-,,Do nebe!Tam čeká její táta."
ten, kdo si tu hrál, přes bolestnou krásu kráčet musí dál, závěje sněhu na duši mu leží a pořád další přibývá a pořád další sněží..jen Bůh ví oč tu běží
24.02.2010 19:08:00 | Malinka
Smutný je den, smutná je píseň když vločky padají na kopule věží, až přijde slunko, zahřeje zem, sotva si vzpomeneme, že někdy sněží.Bolest pak ustoupí o trochu dál, jen mi to víme kdo si tu hrál... T.
23.02.2010 17:01:00 | jaroslava anna