Vzpomínky

Je to tak dávno,
co v plenkách jsi spával
a usínal s plyšákem v náručí…

Je to tak dávno,
co fotbal se mnou jsi hrával
a o mně snil, to nikdo netuší…

Čas je jak voda,
nelze ta léta vrátit zpět.
Kdybych čarovat mohla,
neváhám a v Lipové jsme hned.

Není to dávno,
co opět našli jsme se
a v jednu splynula naše mysl.

Není to dávno,
co sama zas bloudím v lese
a toho všeho hledám smysl.

Nic nedá se dělat,
musíme oba jít dál,
avšak měla bych k tomu dodat,
že ten zážitek za tu bolest stál…