Zahrej si ruletu
se svědomím
nic jsi nespáchal
jen je Ti prostě přes třicet
a řídnou Ti vlasy
nad světlem
či ne
já Ti ruku podám vždycky
-vždycky ses choval majetnicky-
než Tě znova opustím
pohladím
rozpukané
rty
a
zalituju
že jsem hříšná
ubitá
na to se dnes už nikdo nechytá
jen smilnost
smilně prolitá
dává mi chuť spát
..umíš se hezky smát..
Sakra líbí, nějak mi dnes sestřeluješ tím co píšeš a jak to píšeš a navíc se tam jako by náhodou poznávám, což úmysl nebyl. Připomíná mi to, že mne dostihla minulost, jako ten známý obraz na zámku, kde ať se podíváš, z kterého chceš úhlu, perspektiva se řítí právě na Tebe...***st
23.02.2010 00:46:00 | ROMAN LOHNERT