Poém prázdných myšlenek

Myšlenky prázdné
svítí jako nevinně bílý papír,
beze skvrn inkoustového pera.
Na začátku dne,
tehdy, kdy začíná nová éra.

Čas už je jen pojem
a jarní skřivani
zpívají Tvůj poém
na závěr konečné
a začínající pravdy.

Pravda nebo lež
pořád na tom záleží?
Jen běž, jen běž
do Zemí, kde sny leží
po boku realit.
Protože tam
se nezpřetrhá žádná nit.

A co když
přijde sem
a z pravdy stane se sen?
A co když
žít neznamená být,
ale nějaký sen mít
a volat ho do světské země?
A co když
nenávist je jen převlečená
milenka lásky,
která nechce zůstat nahá?