Anotace: Můj věk není mým věkem. Nechci lhát, ale také nechci, abyste mě podle něj posuzovali.
Sbírka: Pro téměř stejně hnusné tělo
Stále častěji mám divnou potřebu
Vyjadřovat se mrtvým jazykem.
Psát o vodě, dřevácích. O chlebu.
Nehledat díry ve stěnách, jak je zvykem.
Vidím jen horko a slunce, a poušť, jen mou
Nemyslím na tebe, o to neměj strach
Nezabývej se mou potřebou, mou tmou –
To je to pravé slovo. Tápej v temnotách!
Chodím teď do kostelů
A plivu na Marii, tu kurvu zbožných davů
Osahávají mě ruce kazatelů
Víš to rád? - Zatím sbohem a střez se dobrých mravů.
Můžeš si svět nabarvit na černorůžovo a uctívat štětky a hanět panny, to je tvá svobodná vůle, která tě možná donese do tvého kýženého nebe (otázka je kolik nebeských kurev tam pro tebe bude :))) A vymlouvat se na církev se svým pokřiveným pohledem je lacině alibistické.
28.02.2010 12:08:00 | Lilien
lituji, ale vnímám Marii (ne Máří Magdalénu) poněkud jinak než jak ji vklouká do hlav církev svatá
28.02.2010 08:05:00 | graciózní gracióz
Jinak verše pěkné až na to, že Maria je panna, původní kurva byla Máří Magdaléna, ale chápu, že se dávno toto neučí a běžně se plive kdekoliv po čemkoliv, jen když jsme dost frustrovaní sami ze sebe ponejvíc.
27.02.2010 21:30:00 | Lilien
Tip OMYL, sorry!!!
27.02.2010 19:27:00 | Lilien