Pláču...

Pláču...

Anotace: Moc smutná báseň...Ze života :(

Sbírka: Vrba, Jménem předků

Pláču, protože vím, že odcházíš,
Pláču, protože vím, že už se nikdy nevrátíš.
Slyším jen tiché lidské umírání
A tiché melodie hraní.

Pláču, protože vím, že tvá svíce dohořívá,
Pláču, protože vím, že tvé srdce brzy dozpívá.
Smrt, jako pták nad tebou létá,
Pomalu tě do svého světa vítá.

Pláču, protože jsem naprosto bezmocná,
Pláču, protože vím, že nejsi nemocná.
Narodíme se bezmocní do hrůzného světa,
Opuštíme však jeho krásy za doprovodu andělského světla.

Pláču, protože jsi se narodila do nesvobody,
Pláču, protože teď už nevnímáš nic, ani kapku vody.
Říkám si proč, ale odpověď neznám,
Marně jsem ji hledala a stále hledám.

Pláču a mé slzy tě chtějí zachránit,
Pláču a chtěla bych tě před smrtí ubránit.
Nejde to, a to moc mé srdce bolí,
Smrt si bez mého názoru lidi volí.

Pláču, protože si vybrala opět někoho, koho ráda mám,
Pláču, protože se člověk opět ocitne mezi květinami sám.
V kostele uslyším život dalšího člověka zas,
Jak moc bych si přála zastavit čas.

Pláču, protože mi čas vzal oba dědečky,
Pláču, protože na jejich hrobech leží květin věnečky.
Teď opět uvidím stuhy černé,
Uvidím slzy, které jsou smrti věrné.

Pláču, protože mi život vzal všechno, co jsem ráda měla,
Pláču, protože jsem smrt znát nikdy nechtěla.
V mých vzpomínkách jsou všichni živí,
Mé srdce se ničemu nediví.

Pláču, protože nechci, aby opět někdo odešel,
Pláču, protože nechci, aby tvůj čas nadešel.
Vím, že až budu stará paní,
Budu vzpomínat se slzama v dlani.

Budu plakat a vidět vaše úsměvy na tvářích,
Budu plakat a říkat si, že je život jenom hřích.
Budu si přát, abych vaše tváře mohla vidět zas,
Budu si přát, aby se vrátil dětský čas.

Budu plakat, když budu jako osamělá stařenka sedět u okna,
Budu plakat, když si vzpomenu, jak vypadala každá tvá lokna.
A pláču, protože mé dětství končí právě dnes,
Život je občas psina, ale právě teď kouše, jako zuřivý pes.

Pláču......
Autor Rezka Štrochová, 28.02.2010
Přečteno 308x
Tipy 14
Poslední tipující: Pevya, Taog, vojtaz, Psavec, xoxoxo, Květka Š., Doradan, Churry, CULIKATÁ, Radek.oslov.Šafárik
ikonkaKomentáře (5)
ikonkaKomentujících (5)
ikonkaDoporučit (0x)

Komentáře

Moc bolavá báseň, plná citu a křehká tou bezmocí, kterou cítíváme při odchodu někoho blízkého. Moc dobře to znám, také jsem chtěla vrátit čas a měla jsem přesně stejné pocity - že s odchodem mého dědečka odešlo i mé dětství. Bylo mi tehdy 16 let..

08.04.2010 20:21:00 | Pevya

Ač smutné, tak moc hezky napsané

12.03.2010 19:04:00 | vojtaz

Smuténková.

28.02.2010 19:17:00 | Psavec

Je moc smutná,
ale i takový je život...
Já to vím.

28.02.2010 14:50:00 | Květka Š.

smutné ale krásné...

28.02.2010 12:57:00 | Radek.oslov.Šafárik

© 2004 - 2022 liter.cz v1.5.1 | Facebook, Twitter